Numerický příklad 3

Příklad třetí taktéž dál rozšiřuje postup podle prvního příkladu. Tentokrát je to provedeno rozdělením počtu všech možných na 10 dílů, konkrétně 9 krát po 5p + 1 krát 4p.


Rozdělení je tedy takové, že ani jeden díl (podmnožina N) nedosahuje velikosti počtu losovaných (množina K). Výpočet takové matice zase dokazuje, že počet všech modifikací dává součet shodný jako v prvém i druhém příkladu.


Nejdůležitějším zjištěním je to, že součet na kombinační číslo (6 ze 49) je možný i bez kauzálně existující šestice. Což je dále výchozím prostředkem tedy srovnávací tabulkou vnitřní systémové pravděpodobnosti, pro důkazy v dalších příkladech.


Příklad také demonstruje postup pro výpočet složitějších matic. První příklad sestával jen ze stejných dílů N, a úlohu zde hrála váha výpočtu. Ve druhém příkladu byly díly N různé, a proto byla váha výpočtu dána jednicí. V tomto příkladu jsou oba případy zkombinovány. Vyskytuje se zde rozdělení v různých podobách, a proto je příklad návodem k obecnému řešení výpočtu.


Tento třetí příklad do určité míry uzavírá základní operace s Bernoulliho schematy. Další příklady se zabývají tím, co z toho vyplývá.


Stáhnout vlastní text ve formátu pdf (148 kB)


Navigace bez rámů